VE VÁZE

NA LOUCE JSEM NATRHALA

KRÁSNÉ KYTIČKY,DOMA JSEM JE NAROVNALA
…..DO VÁZIČKY.

NA STOLE  STOJÍ
VÁZA S KVĚTINOU,
….JARNÍ, NEVINNOU..

ZVONKY, CHRPY, KOPRETINY,
LUČNÍ KVÍTÍ,
…POMÍJIVOST BYTÍ..

JARNÍ

USILUJI MARNĚ

JAK PŘEMÝŠLET JARNĚ.

VŠUDE KOLEM PLNO SNĚHU,

CHCI ZAŽÍVAT JARNÍ NĚHU!

TOUŽÍM PO TOM VELICE,

OBJEDNÁVÁM STŘEVÍCE.

JARNÍ BOTIČKY,
ŽLUTÉ LODIČKY.

PŘIŠLO SLUNÍČKO V KRABICI,
VYKOUZLILO ÚSMĚV NA LÍCI.
JAKMILE JE ZKUSÍM,
VYRAZIT VEN MUSÍM!

NÁLADU UŽ JARNÍ MÁM,
VSTÁVÁM S NÍ I USÍNÁM.

VEŠ

KDE SE VZALA, TU SE VZALA,

PROSTĚ JEN TAK PŘISKÁKALA.

SKOČILA MI NA HLAVU,

UŽIJE SI ZÁBAVU.

ZABYDLÍ SE U MÝCH UŠÍ,

PRÝ JÍ TO TAM NEJVÍC SLUŠÍ.

CHCE SE DLOUHO DOŽÍT,

ZAČNE SE I MNOŽIT.

 KDY MÉ VLASY MARODÍ?

KDYŽ SE DALŠÍ NARODÍ.

HLAVA UŽ MĚ SVĚDÍ,

VŠI TO OVŠEM VĚDÍ.

ZAČNOU HLEDAT JINOU HLAVU,

PŘESKAKUJÍ PRO ZÁBAVU.

VŠI SI RÁDY HRAJÍ,

NA VLASECH SE NAJÍ.

KAŽDÝ SPRÁVNĚ RADÍ,

VODA TA JIM VADÍ!

ŠAMPÓN, HŘEBEN K TOMU,

VYŽENEM JE Z DOMU!

ROK S ROKEM

ROK S ROKEM SI DALY SRAZ,
PRÝ SE ZA ROK SEJDOU ZAS!
VŽDYCKY V STEJNÉM ČASE,
SCHÁZÍ SE TU ZASE.

BĚHEM JEDNÉ VTEŘINY,
VYMĚNÍ SI ZPRÁVY,
PŘEDAJÍ SI PEŘINY,
POPŘEJÍ SI ZDRAVÍ!

JEDEN USNE NAVĚKY,
DRUHÝ ZASE VSTÁVÁ,
NOVÝ ROK NÁM ZAČÍNÁ,
HURÁ, JÁSÁM, SLÁVA!

ŠNECI

NA ZAHRADĚ PO DEŠTI,
TO SE DĚJÍ VĚCI,
SCHÁZEJÍ SE POD KEŘEM,
ČTYŘI MALÍ ŠNECI.

SEŠLI SE I V NEDĚLI,
CHTĚLI MÍTI SRAZ
A RÁDI BY  VĚDĚLI,
KDY NAPRŠÍ ZAS.

PO DEŠTI TO KRÁSNĚ KLOUŽE,
KRÁSNÉ MOKRÉ MEZE,
NA CHODNÍKU JSOU I LOUŽE,
HNED SE LÉPE LEZE.

ČTYŘI MALÍ ŠNECI,
SCHÁZEJÍ SE RÁDI,
AŤ PRŠÍ ČI NEPRŠÍ,
JSOU TO KAMARÁDI.

ŠPRÝMY ZIMY

ZIMA SI Z NÁS DĚLÁ ŠPRÝMY,
NEZBAVÍM SE ASI RÝMY.
SAMÉ BLÁTO, ŽÁDNÝ SNÍH
JÁ CHCI JEZDIT NA SANÍCH.

VZÍT SI LYŽE, LYŽÁKY,
PROŽÍT SKVĚLE "JARŇÁKY".
MOC SE TO VŠAK NEDAŘÍ,
POČASÍ JAK V PŘEDJAŘÍ.

CHVILKU SNÍŽEK, DÉŠŤ HO STŘÍDÁ,
VICHŘICE SE K TOMU PŘIDÁ,
MÍSTO SNĚHU BLÁTO.
KDY NASNĚŽÍ, TÁTO?

LYŽE, SÁŇKY DOMA LEŽÍ
A MĚ TO MOC MRZÍ.
MILÁ ZIMO, STĚŽUJI SI,
PROSÍM, NASNĚŽ BRZY!

ČAS

JE NA ČASE,
PŘEMÝŠLET O ČASE!

DENNĚ - DESET TISÍC KROKŮ,
DOŽIJI SE DO STA ROKŮ!

KDYBYCH JENOM LEŽEL,
ČAS BY POMALEJI BĚŽEL.

NECHVÁTÁM MOC?
STAČÍ MI DEN A NOC?

NAČ TEN SPĚCH!
STĚŽÍ NĚKDY CHYTÁM DECH.

ZVOLNIT TEMPO BYCH JÁ MĚL,
JAKO BYCH VŠAK ZAPOMNĚL.

KAM SE ŽENU, VÁŽENÍ?
MYŠLENKA KE ZVÁŽENÍ...

DOHÁNÍM ČAS A ON LETÍ,
ZASTAVIT SE JAKO DĚTI..

TO BYCH SI MOC PŘÁL!
A CO  BUDE DÁL?
............................